Na každé lidské činnosti může
vzniknout závislost

Drogy a závislosti vůbec jsou problémy, které sebou nesou mnoho otázek a málo odpovědí. Ale než si začneme klást otázky ohledně závislosti, je potřeba se podívat v jaké že to žijeme době.

Za posledních několik desetiletí došlo v naší společnosti k výrazným změnám, které způsobil především rozvoj vědy a s tím související technický pokrok. Na první pohled se zdá, že spolu s pokrokem musí přijít zákonitě i více času. Má to však jednu malou chybu. Pro používání techniky musí mít člověk určité znalosti a čím je technika složitější tím jsou nároky větší. Ale to je jenom špička ledovce. K tomu přidejte ještě věčnou touhu po majetku, společenském úspěchu a moci. Nesmíme zapomenout ani na vliv médii které vytvářejí v mladém člověku naprosto falešnou a zidealizovanou představu o světě. A věřte mi, procitnutí z tohoto snu je velice bolestivé a každý se s ním vyrovnává po svém. Ti šťastnější mají ve svém okolí blízkého člověka u kterého nacházejí oporu. Ten zbytek, a je jich většina, se musí spolehnout jen na sebe. Divíte se, že pod takovým tlakem sáhnou mnozí po droze? Tím spíše, jeli k dostání na každém rohu a prakticky za babku. Stačí jen vztáhnut ruku, problémy hodit za hlavu a nechat se unášet do růžového snu. Nebo pozřít magickou pilulku a škola jde sama od sebe. Droga nabízí zdánlivě snadné řešení. „Proč dělat věci složitě, když jdou jednoduše“. A následky? Co třeba závislost? Nebo poškozené zdraví? Většinou uslyšíte jen bezstarostné „Však ono to nějak dopadne. Důležité je žít dneškem“. Připadá vám taková reakce krajně nebezpečná a alarmující? Mně rozhodně. Ale rozhlédněme se okolo sebe, copak nereagujeme stejně ohledně otázek. jako jsou životní prostředí, problém odpadů, znečištění ovzduší a jiných? Ve většině případu bohužel ano.

Jistě se shodneme, že závislost, a to nejenom drogová, ale například i závislost na práci či na hracích automatech , začíná být extrémně vážný problémem a pokud s ním rychle něco neuděláme, mohl by nám přerůst přes hlavu. Ale není již pozdě? Jednou jsem slyšel, že „Na správné věci není nikdy pozdě“ a nebo „Kde je vůle tam je cesta“  Co tedy dělat? Věřte mi, začít musíme každý sám od sebe. Znáte to přísloví o hrachu a stěně? Tak přesně to se vám stane, pokud nám mladým budete jen domlouvat, ne-li snad nařizovat či zakazovat. Vím, je to nejjednodušší a nepohodlnější, ale opravdu si myslíte že naučíte dítě zdravit pokud vy sami zdravit nebudete? Pokud ano, tak hodně štěstí. Zkusili jste se někdy pořádně podívat na svoje děti? Zjistíte, že mají mnoho vašich zvyků. Teď zapátrejte v paměti a vzpomeňte si na to, co jste vyčítali vašim rodičům. Neděláte svým dětem náhodu to samé? Více či méně si každý z nás táhne tento balvan z mládí. Jsem si zcela jistý, že i já budu mít tendence opakovat chyby mých rodičů, ale tato pouta musíme zpřetrhat. Jinak to nikdy neskončí a bude to jen horší! Záleží-li vám na vašich dětech, a jsem si zcela jistý že záleží, zkuste se občas ve svém shonu zastavit a naslouchat jim. Myslím opravdu naslouchat. Ne jedním uchem od fotbalu nebo plotny. Vím, jíst se musí, ale víte co se říká „Nejen chlebem živ je člověk“. Možná zjistíte mnoho zajímavého o svých dětech a snad jim budete schopní pomoci v těžkých chvílích jejich života. I za ně vás chci tedy poprosit „Nenechte nás v tom samotné. Většina z nás to nezvládne a pak již bývá pozdě“.