O posledních věcech člověka
| ÚVOD Nic se netrap, duše má, že je život krátký, nepátrej co Bůh ti dá za hrobskými vrátky. Bezkonečný světa kruh točí se vždy vřele, nesmrtelný jest tvůj duch v nesmrtelném těle. Co lid smrtí jmenuje, není ještě konec, umíráček jenom je divadelní zvonec. On tu jenom znamená, kde jsou aktů meze, kdy vystoupí opona, kdy se dolů sveze. Po aktu se vždy naspěch herci jen přestrojí, ale aktů věčný běh nikdy neustojí. HROB Synku, radím tobě, není stejno v hrobě, nedávej se pochovati nikde na hřbitově. Tam nedojdeš slávy, ve způsobu trávy spasou tebe každé léto farářovy krávy. Lépe o samotě, nech si, chlapče, radit, a tam si dej na svém hrobě malou lipku vsadit. Dobře se pod lipkou budeš, synku, mívat, pěkně ti tam budou na ní z jara ptáci zpívat. Když košatá lipka rozkvete v červenci, budou pod ní sedávati panny a mládenci. Lipka z tebe vssaje toku medového, pilné včelky nasbírají med do úle svého. Dej si, chlapče, radit, pomni na tu slávu ! Ještě budou hezké holky tebou sladit kávu. |